11. Židovští představení už ho na slavnosti hledali. „Kde je?“ vyptávali se.
12. V lidu se o něm vedlo mnoho řečí; někteří říkali: „Je dobrý!“ a jiní zas: „Není! Jen obluzuje lidi!“
13. Kvůli strachu z představených však o něm nikdo nemluvil otevřeně.
14. Asi v polovině svátku Ježíš vešel do chrámu a začal učit.
15. Židé jen žasli: „Jak to, že zná Písma, když se neučil?“
16. Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal.
17. Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe.
18. Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu. Kdo ale hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není na něm nic špatného.
19. Mojžíš vám dal Zákon, že? Přitom nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“
20. „Jsi posedlý!“ odpověděl mu zástup. „Kdo tě chce zabít?“
21. Ježíš jim odpověděl: „Udělal jsem jeden skutek a všichni se divíte.
22. Mojžíš vám vydal obřízku (ačkoli nepochází od Mojžíše, ale od otců) a v sobotu obřezáváte člověka.
23. Může-li člověk v sobotu přijímat obřízku a neporušovat tím Mojžíšův Zákon, proč se na mě hněváte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
24. Nesuďte podle zdání, suďte spravedlivým soudem.“
25. Někteří z Jeruzalémských začali říkat: „Není to snad ten, kterého chtějí zabít?
26. Podívejte se, mluví svobodně a nikdo nic nenamítá. Že by hodnostáři přece jen poznali, že je to Mesiáš?
27. Jenže o tomto víme, odkud je, ale až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“
28. Ježíš, který zatím vyučoval v chrámě, tehdy zvolal: „Znáte mě a také víte, odkud jsem. Nepřišel jsem ale sám od sebe. Ten, který mě poslal, je pravdomluvný. Vy ho neznáte,