49. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
50. Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel.
51. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa.“
52. Židé se mezi sebou začali hádat: „Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?“
53. Ježíš jim ale řekl: „Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.
54. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.
55. Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj.
56. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
57. Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě.
58. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako když otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“
59. Toto vše řekl, když učil v synagoze v Kafarnaum.
60. Mnozí z jeho učedníků, kteří to slyšeli, si tehdy řekli: „To jsou těžká slova. Kdo to může poslouchat?“