27. Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť.“
28. „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ zeptali se ho.
29. Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“
30. „Jaký zázrak uděláš, abychom ho viděli a uvěřili ti?“ zeptali se ho. „Co děláš?
31. Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“
32. Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Ten chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.
33. Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
34. „Pane, dávej nám ten chléb vždycky,“ řekli mu.
35. Ježíš jim odpověděl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit.
36. Ale jak jsem vám řekl: I když jste mě viděli, nevěříte.
37. Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.
38. Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.
39. A toto je vůle Toho, který mě poslal – abych nikoho z těch, které mi dal, neztratil, ale vzkřísil je v poslední den.
40. Neboť toto je vůle mého Otce, který mě poslal – aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.“
41. Židé pak na něj reptali, že řekl: „Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe.“
42. Říkali: „Není to snad ten Ježíš, syn Josefův? Jeho otce i matku známe; jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘?“
43. „Přestaňte spolu reptat!“ odpověděl jim Ježíš.