32. A já, až budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě.“
33. (Těmito slovy naznačil, jakou smrtí má zemřít.)
34. Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš tu zůstane navěky. Proč tedy říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?“
35. Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde.
36. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli syny světla.“ Když to Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.
37. Ačkoli před nimi udělal tolik zázraků, přece v něj neuvěřili.
38. Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Kdo, Hospodine, uvěřil naší zprávě? Komu se Hospodinova paže zjevila?“
39. Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš ještě řekl:
40. „Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.“
41. To řekl Izaiáš, když zahlédl jeho slávu a mluvil o něm.
42. Přesto však v něho uvěřili i mnozí z hodnostářů, ale kvůli farizeům ho nevyznávali, aby nebyli vyobcováni ze synagogy.
43. Milovali totiž lidskou slávu více než slávu Boží.
44. Ježíš volal: „Kdo věří ve mne, věří ne ve mne, ale v Toho, který mě poslal.
45. Kdo vidí mě, vidí Toho, který mě poslal.
46. Já, světlo, jsem přišel na svět, aby žádný, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.
47. Slyší-li někdo má slova a neplní je, já ho nesoudím; nepřišel jsem totiž, abych soudil svět, ale abych svět spasil.