3. Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.
4. Jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, který ho měl zradit, řekl:
5. „Proč se ta mast neprodala za tři sta denárů? Mohlo se to rozdat chudým!“
6. To však neřekl proto, že by měl starost o chudé, ale že byl zloděj. Měl totiž na starosti společnou pokladnu a z toho, co se do ní dávalo, si bral pro sebe.
7. Ježíš odpověděl: „Nech ji, tu mast schovávala pro den mého pohřbu.
8. Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“