19. Farizeové tehdy jedni druhým říkali: „Vidíte? Nic nezmůžete! Celý svět jde za ním!“
20. Někteří z těch, kdo se přišli o tom svátku modlit, byli Řekové.
21. Přišli za Filipem, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: „Pane, chtěli bychom vidět Ježíše.“
22. Filip o tom šel říci Ondřejovi a společně to pak řekli Ježíšovi.
23. Ježíš jim odpověděl: „Přišla chvíle, kdy má být Syn člověka oslaven.
24. Amen, amen, říkám vám: Pokud zrno pšenice nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Pokud však zemře, přinese hojnou úrodu.
25. Kdo lpí na svém životě, ten jej ztratí. Kdo na svém životě v tomto světě nelpí, uchrání jej k věčnému životu.
26. Kdo mi chce sloužit, ať mě následuje; tam, kde jsem já, bude i můj služebník. Kdokoli mi slouží, toho Otec poctí.
27. Jsem teď sevřen úzkostí a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této chvíle‘? Ale proto jsem přišel, pro tuto chvíli.
28. Otče, oslav své jméno!“ Tehdy z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“
29. Zástup, který tam stál a slyšel to, řekl: „Zahřmělo.“ Někteří ale říkali: „Mluvil k němu anděl.“
30. Ježíš na to odpověděl: „Ten hlas nezazněl kvůli mně, ale kvůli vám.
31. Nyní se koná soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
32. A já, až budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě.“
33. (Těmito slovy naznačil, jakou smrtí má zemřít.)
34. Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš tu zůstane navěky. Proč tedy říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?“
35. Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde.