15. „Neboj se, Dcero sionská! Hle, tvůj král přichází sedící na oslátku.“
16. Jeho učedníci tomu nejdříve nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to o něm bylo psáno a že se to na něm vyplnilo.
17. Zástup, který byl s ním, vydával svědectví, že zavolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých.
18. Když slyšeli, že udělal ten zázrak, vyšli mu lidé naproti v celých zástupech.
19. Farizeové tehdy jedni druhým říkali: „Vidíte? Nic nezmůžete! Celý svět jde za ním!“
20. Někteří z těch, kdo se přišli o tom svátku modlit, byli Řekové.
21. Přišli za Filipem, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: „Pane, chtěli bychom vidět Ježíše.“
22. Filip o tom šel říci Ondřejovi a společně to pak řekli Ježíšovi.
23. Ježíš jim odpověděl: „Přišla chvíle, kdy má být Syn člověka oslaven.
24. Amen, amen, říkám vám: Pokud zrno pšenice nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Pokud však zemře, přinese hojnou úrodu.
25. Kdo lpí na svém životě, ten jej ztratí. Kdo na svém životě v tomto světě nelpí, uchrání jej k věčnému životu.
26. Kdo mi chce sloužit, ať mě následuje; tam, kde jsem já, bude i můj služebník. Kdokoli mi slouží, toho Otec poctí.
27. Jsem teď sevřen úzkostí a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této chvíle‘? Ale proto jsem přišel, pro tuto chvíli.