28. Já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a z mé ruky je nikdo nevyrve.
29. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vyrvat z ruky mého Otce.
30. Já a Otec jsme jedno.“
31. Židé tedy znovu vzali kamení, aby ho ukamenovali.
32. Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Za který z nich mě chcete kamenovat?“
33. „Nechceme tě kamenovat za dobrý skutek, ale za rouhání,“ odpověděli mu Židé. „Jsi člověk, a děláš ze sebe Boha!“
34. Ježíš odvětil: „Není ve vašem Zákoně psáno: ‚Řekl jsem: Jste bohové‘?
35. Jestliže ty, kteří dostali Boží slovo, nazval bohy – a Písmo nemůže být zrušeno –
36. proč mě, kterého Otec posvětil a poslal na svět, obviňujete z rouhání, když jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘?
37. Nedělám-li skutky svého Otce, nevěřte mi.
38. Pokud je však dělám, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a věděli, že Otec je ve mně a já v něm.“