2. Proč jsou tvé šaty rudé krví jak roucho toho, kdo šlape lis?
3. Já sám jsem šlapal vinnou káď a nikdo z národů se ke mně nepřidal. Ve svém hněvu jsem je pošlapal, ve své prchlivosti rozdupal, až mi jejich krev na šaty stříkala, všechna má roucha jsou nasáklá.
4. V srdci jsem toužil po dni pomsty; konečně přišlo mé léto odplaty.
5. Když jsem viděl, že není žádný pomocník, zhrozil jsem se, že v nikom není opory. Svou vlastní paží jsem proto spásu způsobil, vlastní prchlivostí jsem se posílil.