7. On ale v ten den bude přísahat: „Já přece nemám žádný lék! Nemám doma chleba ani plášť, nedělejte mě vůdcem nad lidem!“
8. Jeruzalém se hroutí, Juda se kácí! Postavili se Hospodinu slovy i skutky, jeho slávě vzepřeli se do očí.
9. Výraz jejich tváře svědčí proti nim – svůj hřích jak Sodoma stavějí na odiv. Běda jim! Přivedli na sebe neštěstí.
10. Řekněte spravedlivému: Bude dobře! Ovoce svých skutků užije.
11. Běda však ničemovi: Bude zle! Odplatu za své dílo dostane.
12. Ach, můj lid! Odírají ho děti a ženy nad ním panují. Ach, můj lide! Tví vůdci jsou svůdci, zastřeli cestu, po níž měl jsi jít!
13. Hospodin povstal, aby vedl při, stojí, aby soudil zástupy.
14. Hospodin vznáší žalobu proti stařešinům svého lidu a jeho velmožům: To vy jste vyplenili moji vinici, doma si hromadíte kořist ubohých!
15. Jak to, že utlačujete můj lid, jak to, že šlapete chudým po tváři? Tak praví Hospodin, Pán zástupů.
16. Hospodin praví: Sionské dcery jsou namyšlené, procházejí se s bradou nahoře a se svůdnýma očima drobně cupitají sem a tam, řetízky cinkají jim na nohách.