13. pro všechny ztepilé libanonské cedry, pro všechny statné bášanské duby,
14. pro všechny strmé hory, pro všechny vznešené výšiny,
15. pro všechny hrdé bašty, pro všechny pevné hradby,
16. pro všechny mořské lodi, pro všechny skvělé koráby.
17. Ponížena bude hrdost člověka, lidská pýcha bude sražena; v ten den bude vyvýšen jen Hospodin
18. a modly zcela vymizí.
19. Lidé se schovají do skalních jeskyní, do děr pod zemí v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem, až povstane, aby zděsil zem.
20. V ten den člověk zahodí mezi netopýry a potkany své stříbrné modly, své zlaté modly, které si vyrobil ke klanění.
21. Tehdy se schová do skalních slují, do horských rozsedlin v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem, až povstane, aby zděsil zem.
22. Přestaňte tedy obdivovat člověka – vždyť sotva svůj dech popadá! Za co by asi mohl stát?