11. Tvá pýcha klesla do pekla jako tvá pěkná muzika; tvou postelí je hniloba a červi jsou tvá přikrývka!“
12. Jak jen jsi to spadl z nebe, ty Zářný, synu Jitřenky! Poražen jsi byl až na zem – ty, jenž jsi srážel národy!
13. Říkával sis přece v srdci: „Vyšplhám se až k nebi, nad Boží hvězdy svůj trůn vyvýším, na Hoře setkávání se usadím, na svazích severních;
14. vyšplhám se až do oblačných výšin, budu se rovnat s Nejvyšším.“
15. Teď však až do pekla svržen jsi, do jámy nejhlubší!
16. Ti, kdo tě uvidí, neuvěří svým očím, budou tě zkoumat pohledy: „To je ten muž, který děsil zemi, ten, který třásl říšemi?
17. Ten, kdo pustošil celý svět, kdo jeho města podvracel a vězně domů nepouštěl?“
18. Králové národů slavně pohřbeni, každý ve své hrobce leží si.
19. Ty jsi však bez hrobu jen tak pohozen jako zavržená ratolest, tak jako roucho zabitých, mečem zohavených, jako pošlapaná zdechlina mezi kamení v jámě hozená.