11. Všichni tedy rychle složili své vaky na zem a rozvázali je.
12. Začal je prohledávat, počínaje od nejstaršího a konče u nejmladšího. A ten pohár se našel v Benjamínově vaku!
13. V zoufalství roztrhli své pláště, každý naložil svého osla a vrátili se do města.
14. Josef byl dosud v paláci, když tam Juda se svými bratry dorazil. Padli před ním na zem
15. a Josef jim řekl: „Co jste se to pokoušeli provést? Nevíte snad, že muž jako já dokáže věštit?“
16. Juda řekl: „Co máme říci, pane můj? Není se jak omluvit ani ospravedlnit. Sám Bůh odhalil vinu tvých služebníků. Hle, jsme otroci svého pána – my i ten, u něhož se našel ten pohár!“
17. On však řekl: „To bych nikdy nepřipustil. Mým otrokem bude muž, u kterého se našel ten pohár. Vy ostatní se v pokoji vraťte ke svému otci!“
18. Nato k němu Juda přistoupil se slovy: „Odpusť, pane můj, dovol prosím svému služebníku promluvit slovo k pánovým uším. Nehněvej se prosím na svého služebníka – jsi přece jako sám farao!
19. Když se můj pán zeptal svých služebníků: ‚Máte otce nebo bratra?‘