1. Josef potom přikázal správci svého domu: „Naplň vaky těch mužů jídlem, kolik jen unesou, a vlož stříbro každého z nich navrch jejich vaků.
2. A můj pohár, ten stříbrný pohár, vlož navrch vaku toho nejmladšího spolu se stříbrem zaplaceným za zrní.“ Učinil tedy, jak mu Josef řekl.
3. Ráno za úsvitu byli muži i se svými osly propuštěni.
4. Sotva vyšli kousek za město, Josef řekl správci svého domu: „Vstaň, pronásleduj ty muže, a až je dostihneš, řekni jim: ‚Proč oplácíte dobro zlem?
5. Z toho poháru přece pije můj pán a používá ho k věštění! Co jste to provedli za špatnost?!‘“
6. Dostihl je tedy a opakoval jim ta slova.
7. Odpověděli: „O čem to můj pán mluví? Tvoji služebníci by takovou věc nikdy neudělali!
8. Vždyť jsme ti z kanaánské země přišli vrátit stříbro, které jsme našli navrchu svých vaků. Proč bychom v domě tvého pána kradli stříbro nebo zlato?
9. U koho z tvých služebníků se to najde, ať zemře a z nás ať jsou pánovi otroci!“
10. On řekl: „Dobrá. Mým otrokem ale bude jen ten, u koho se to najde. Vy ostatní budete volní.“
11. Všichni tedy rychle složili své vaky na zem a rozvázali je.
12. Začal je prohledávat, počínaje od nejstaršího a konče u nejmladšího. A ten pohár se našel v Benjamínově vaku!
13. V zoufalství roztrhli své pláště, každý naložil svého osla a vrátili se do města.
14. Josef byl dosud v paláci, když tam Juda se svými bratry dorazil. Padli před ním na zem
15. a Josef jim řekl: „Co jste se to pokoušeli provést? Nevíte snad, že muž jako já dokáže věštit?“