1. Po dvou dlouhých letech měl farao sen: Stál u Nilu
2. a hle, z Nilu vystoupilo sedm nápadně krásných a tučných krav a pásly se v mokřině.
3. Náhle za nimi z Nilu vystoupilo sedm jiných krav, nápadně ošklivých a hubených; postavily se k těm prvním kravám na břehu Nilu
4. a tyto ošklivé a hubené krávy sežraly těch sedm krásných a tučných. Vtom se Farao probudil.
5. Když znovu usnul, měl další sen: Na jednom stéble vyrostlo sedm bohatých a pěkných klasů.
6. Náhle za nimi vyrazilo sedm klasů hubených a sežehlých východním větrem
7. a ty hubené klasy pohltily těch sedm bohatých a pěkných. Vtom se farao probudil a hle, byl to sen.
8. Ráno pak byl farao velmi rozrušen, a tak si dal zavolat všechny věštce a mudrce Egypta a vyprávěl jim své sny. Nikdo je však faraonovi neuměl vyložit.
9. Tehdy k faraonovi promluvil vrchní číšník: „Musím dnes připomenout své prohřešky:
10. Farao se kdysi rozhněval na své služebníky a dal mě do vězení v domě velitele stráže – mě a vrchního pekaře.
11. Já i on jsme tam měli ve stejnou noc sen, každý jsme měli sen s vlastním významem.
12. A byl tam s námi jeden hebrejský mladík, otrok velitele stráže. Vyprávěli jsme mu své sny a on nám je vyložil; každému dal výklad jeho snu.