25. Ona města s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co roste ze země, propadla zkáze.
26. Lotova žena se však ohlédla zpět a proměnila se v solný sloup.
27. Druhého dne časně zrána Abraham odešel k místu, kde předtím stál před Hospodinem.
28. Když se podíval k Sodomě a Gomoře a na celou tu rovinu, viděl, jak ze země stoupá kouř jako z pece.
29. Tenkrát, když Bůh ničil města oné roviny, pamatoval na Abrahama a propustil Lota zprostřed zkázy, jež zachvátila města, v nichž Lot bydlel.
30. Lot potom z Coaru odešel a bydlel se svými dvěma dcerami v horách, neboť se bál bydlet v Coaru. Bydlel tedy se svými dvěma dcerami v jeskyni.
31. Prvorozená jednou řekla té mladší: „Náš otec je starý a v celém kraji není nikdo, s kým bychom mohly otěhotnět běžným způsobem.
32. Pojďme, opijme svého otce vínem a spěme s ním, abychom zachovaly símě našeho otce.“
33. A tak té noci opily svého otce vínem. Prvorozená šla spát se svým otcem, který nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala.