1. „Synu člověčí, prorokuj proti Gogovi a řekni – Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já jsem proti tobě, Gogu, velevládce Mešeku a Tubalu!
2. Přivedu si tě. Přitáhnu tě a vyvleču z dalekého severu a zavedu tě na hory Izraele,
3. kde ti vyrazím luk z levice a šípy ti nechám vypadnout z pravice.
4. Na izraelských horách padneš se všemi svými vojsky, s národy, které se k tobě připojí. Nakrmím tebou dravé ptáky i divou zvěř.
5. Zůstaneš ležet venku na poli. Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.
6. Pošlu oheň i proti Magogovi a těm, kdo si žijí v bezpečí na pobřežích. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.
7. Uprostřed svého lidu Izraele zjevím své svaté jméno a už nikdy nedopustím, aby bylo znesvěceno. Tehdy národy poznají, že já Hospodin jsem Svatý v Izraeli.
8. Hle – už to přichází, už se to děje, praví Panovník Hospodin! To je ten den, o kterém jsem mluvil.
9. Obyvatelé izraelských měst vyjdou pálit jejich zbraně – štíty i pavézy, luky i šípy, kyje i kopí. Budou s nimi topit sedm let.
10. Nebudou nosit dříví z polí ani ho kácet v lesích, protože budou topit zbraněmi. Oberou o kořist ty, kdo je obírali, a vyplení ty, kdo je plenili, praví Panovník Hospodin.