10. „A kdo mi poví, jestli ti tvůj otec odpověděl hrubě?“ zeptal se David Jonatana.
11. „Pojď,“ vyzval Jonatan Davida, „půjdeme ven.“ Když pak spolu vyšli ven,
12. Jonatan Davidovi řekl: „Při Hospodinu, Bohu Izraele, zjistím, co můj otec zamýšlí! Pozítří v určenou dobou ti vzkážu, zda je to s Davidem dobré, nebo ne. Přece bych ti to nezatajil.
13. Pokud ti ale můj otec bude chtít ublížit, pak ať mě Hospodin potrestá a ještě mi přidá, kdybych ti to zatajil a nepropustil tě v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, jako býval s mým otcem.
14. Pokud budu živ, i ty mi prokazuj Hospodinovu laskavost. A pokud zemřu,
15. neodvracej nikdy svou laskavost od mého domu. Hospodin ať vyhladí všechny Davidovy nepřátele ze země!“
16. Tak Jonatan uzavřel smlouvu s domem Davidovým: „Hospodin ať zúčtuje s Davidovými nepřáteli!“
17. Jonatan z lásky k Davidovi zopakoval svou přísahu, neboť ho miloval jako sám sebe.
18. Pak mu Jonatan pověděl: „Zítra je novoluní. Všimnou si tvé nepřítomnosti, protože vědí, kde sedáváš.
19. Pozítří rychle přijď k tomu místu, kde ses ukryl prve, a zůstaň tam u kamene Ezel.
20. Já poblíž vystřelím tři šípy, jako bych střílel na terč.
21. Hned nato pošlu mládence: ‚Běž najít ty šípy.‘ Jestliže tomu chlapci řeknu: ‚Podívej se, šípy jsou za tebou, přines je‘ – pak můžeš přijít, neboť jsi v bezpečí a nic ti nehrozí, jakože je živ Hospodin.
22. Pokud ale tomu chlapci řeknu: ‚Podívej se, šípy jsou daleko před tebou‘ – pak musíš odejít, neboť tě Hospodin posílá pryč.
23. Hospodin ať je svědkem naší úmluvy až navěky.“
24. David se tedy ukryl venku. Bylo novoluní a král zasedl k hostině.
25. Král zaujal své obvyklé místo u zdi naproti Jonatanovi a po Saulově boku zasedl Abner. Davidovo místo zůstalo prázdné.
26. Toho dne Saul neříkal nic, myslel si: Něco se mu asi přihodilo, že se poskvrnil, a tak je nečistý.
27. Nazítří, druhého dne po novoluní, bylo Davidovo místo stále prázdné. Saul se tedy zeptal svého syna Jonatana: „Proč Jišajův syn včera ani dnes nepřišel k jídlu?“
28. „David mě prosil o svolení, aby směl do Betléma,“ odpověděl mu Jonatan.