13. Vy, símě Izraele, jeho služebníka, jste jeho vyvolení, děti Jákoba.
14. On je Hospodin, Bůh náš, celá zem jeho soudu podléhá!
15. Na jeho smlouvu pamatujte věčně, na slovo tisíci pokolení svěřené,
16. na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem.
17. Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael:
18. „Tobě dám kanaánskou zem, bude tvým dědičným údělem!“
19. Přitom vás tehdy bylo jen trochu, byli jste tam jen hrstkou cizinců.
20. Z národu do národu když bloudili, od jednoho k jinému království,
21. nikoho nenechal jim ublížit. I krále kvůli nim varoval:
22. „Mé pomazané nechte být! Mým prorokům nepůsobte žal!“
23. Zpívej Hospodinu, celá zem, zvěstujte jeho spásu každý den!
24. O jeho slávě národům vyprávějte, o jeho divech řekněte lidem všem!
25. Veliký je Hospodin, vší chvály hodný, nad všechny bohy ohromný!
26. Bohové národů jsou samé modly, Hospodin ale stvořil nebesa.
27. Sláva a nádhera je v jeho přítomnosti, síla a radost je tam, kde přebývá.
28. Vzdejte Hospodinu, lidské plémě, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29. Vzdejte Hospodinu slávu, jež náleží mu, přineste dary, před něj přistupte, Klaňte se Hospodinu v jeho svaté kráse,
30. před ním se rozechvěj, celá zem! Pevně je postaven svět, nic jím neotřese,
31. jásejte, nebesa, země ať raduje se, národům řekněte: „Hospodin kraluje!“