37. A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné.
38. Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39. Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí.
40. Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
41. Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.
42. Tak je to také se zmrtvýchvstáním. Pohřbívá se smrtelné tělo, křísí se nesmrtelné.
43. Pohřbívá se odpudivé, křísí se slavné; pohřbívá se bezvládné, křísí se mocné.
44. Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní. Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní.
45. Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem.
46. Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní.